Historie

 Dlouhou dobu v Americe soutěžily dvě velké automobilky: Ford a Chevrolet. Zákazníci žádali levné a malé auto a vznikl Chevrolet Corvair. Ford odpověděl Falconem, který porazil Corvaira v prodeji. Chevrolet tedy předvedl Corvair Monza - malé sportovní auto. Ford sice kontroval  Falconem Futura,je velice úspěšný. Ford potřeboval zcela nové, neotřelé sportovní auto i pro mladou generaci.

Jednoduchý výpočet 1945+18=1963 vedl k jednomu z největších úspěchů v historii amerického automobilového průmyslu po druhé světové válce. Nápad vytvořit nového Thunderbirda pochází od managerského týmu kolem Henry Forda II., konkrétně od viceprezidenta Fordu jménem Lee Iaccoca. Napadlo ho vyrobit pro děti narozené po druhé světové válce, tedy s možností řídit na počátku šedesátých let, jednoduché, cenově výhodné sportovní auto. Vedoucí odpovědní za design interiéru i exteriéru byli Joe Oros a David Ash. V roce 1962 postavili prototyp Mustang I, dvousedadlový vůz se čtyřválcem do V. O rok později přišla předváděcí verze Mustang II, který již byl čtyřsedadlový. Jeho typickými znaky již byla dlouhá přední kapota, boční prolisy, krátká záď a trojité vertikální zadní svítilny. Studie získala zlatou medaili Tiffany Award for Excellence in American Design. Vzbudil v Američanech novou vášeň, byl tedy zaveden do výroby. Aby byla produkce levná, používalo se mnoho dílů z Falcona. Téměř celý podvozek byl takto vyráběn.

Ford Mustang byl poprvé předveden 13. dubna 1964 na světové výstavě v New Yorku. Již před zavedením do prodeje byla zahájena masivní reklamní kampaň. Kupříkladu už 11. března jel synovec Henryho Forda II. na oběd do centra Detroitu černým Mustangem z předprodejní série, který se poté objevil v novinách Newsweek. "Nejvíc vzrušující věc v TV bude reklama" - kolem deváté hodiny večerní sleduje reklamu na Mustanga 29 miliónů Američanů. Lidé atakovali Fordovy autoprodejny, aby HO viděli. Museli být první, kdo ho bude vlastnit. V Texasu chtělo patnáct lidí ten samý vůz, jeden kupující v něm přespal, než potvrdí jeho šek, jen aby nebyl prodán někomu jinému. Při závodech v Huntsvillu 9000 lidí přelezlo hrazení, aby viděli Mustang zblízka, závod musel být na hodinu přerušen. V den zahájení prodeje se prodalo 22 000 kusů, během 4 měsíců 100 000 a v březnu 1966 jich bylo již 1 000 000. Plánovaný prodej během prvního roku byl překonán téměř sedmkrát. Základní cena byla 2 320,96 dolarů, tedy téměř o polovinu levnější než Chevrolet Corvette. 31. května se Ford Mustang stal oficiálním Pace Car 48. Indianopolis 500 (připraveno 36 convertible a 3 kupé s motorem 289 HiPo, plus dalších 180 silničních vozů).

První Mustangy vyrobené do září byly později pro rozlišení označeny 1964 1/2. Jejich produkce začala 9.března 1964 a skončila 17.srpna 1964. Byly vybaveny generátorem (později alternátor), nebyl fastback, nebylo stavitelné sedadlo řidiče. Motory na výběr: 170 cid I-6 (U Code), 260 V8 (F), 289 V8 (D), od června také 289 V8 (K) - HiPo. Modely z konce roku 1964 a další roky neměly již motor 170 cid (nahrazen 200 cid I-6 (T Code)), ani 260 cid. Zato přibyly dva osmiválce 289 ('A' a 'C') a fastback.

V dubnu 1965 přišla verze GT obsahující: mlhovky, přední kotoučové brzdy, boční pruh, rozsáhlejší manuál, chromované koncovky výfuku a další.

V roce 1966 prošel Mustang drobnými úpravami, dnes řečeno faceliftem. Maska chladiče již neimitovala včelí plástev, nové chromované koncovky bočního prolisu ve tvaru vidlí (nebyly u verze GT), standartně zpětný světlomet, předělány zrcátka a víko nádrže. Vybírat bylo možno již ze 34 variant barev a stylů interiéru plus pouze v Coloradu nabízená verze High Country Special (HCS), aby kupující měl možnost postavit si opravdu svého Mustanga.

V Německu prodáván jako Ford T-5, protože "Mustang" již byl registrován jinou firmou.

Rok 1967 přinesl razantnější proměny: Mustang byl větší - o pět centimetrů delší a o šest širší, měl hlubší, agresivněji vypadající masku chladiče, výraznější boční tvarování s napodobeninou bočního sání, nové prohnuté zadní čelo s vpadlými čočkami svítilen. Nejsilnější motor byl 390 cid V8 s výkonem 320 koní.

Pouze kosmetické změny ve vzhledu byly provedeny v roce 1968. Symbol běžícího koně posunut hlouběji do masky, zmizely chromovaná písmena "F O R D" z přední kapoty, přidány světla k přednímu a zadnímu nárazníku. V Kalifornii představen California Special (CS). CS i HCS mají novou palubní desku s dvěma velkými a třemi malými budíky, prodluženou záď, světla z '65 Ford Thunderbird a další vylepšení. Opravdové změny se staly pod kapotou: posvátné motory o objemu 289 byly nahrazeny novými 302 cid (motor o tomto objemu byl ve výrobě až do roku 1995), 427 s karburátorem Motorcraft byla přemožena silnou (390 koni) 428. 427 mohla mít pouze automatickou převodovku Cruise-o-Matic, zatímco 428 také manuální čtyřrychlostní. 

Prezident Fordu Semon "Bunkie" Knudson vytyčil jako hlavní cíl pro image Mustanga vysoký výkon. Proto vznikl Mach 1, Boss 302 a Boss 429. Mustang byl o 10 centimetrů delší při stejném rozvoru. Exteriér přejímá prvky prvních Shelby Mustangů, jako (nefunkční) boční sání vzduchu a větší masku. V nabídce je stále hardtop, convertible a fastback, kterému se nyní říká SportsRoof. Nově Grande - luxusní zvenku i zevnitř a na druhou stranu Mach 1, který má také luxusní výbavu interiéru, ale zvenku připomíná závodní auto. Matná černá kapota, pruhy a nadupaný motor 351 Windsor v základní výbavě. Dále může být vybaven motorem 428 CJ (Cobra Jet) s nebo bez ram-air. Boss 302 představil vynikající ovladatelnost a motor 302 s hlavami válců Cleveland a zvětšeným sacím potrubím. A nakonec Boss 429 pokračoval tam, kde skončil Mach 1. Jeho big block "Semi-Hemi" s výkonem 375 koní pro sérii NASCAR byl vložen pod kapotu Mustanga. Podle specifikací NASCAR muselo být prodáno alespoň 500 vozů pro běžný silniční provoz. Prodalo se jich 859 kusů.
K Fordu přestoupil Larry Shinoda, designér '63 Chevrolet Corvette Sting Ray. Pro rok 1970 předělal Boss 302 a 429, jeho cílem bylo zlepšení aerodynamiky. Připravil spoustu vdechů, výdechů a spoilery.